Rok 2016

28. prosince 2016 v 12:43 | Monica. |  Ostatní
Inu, pravděpodobně všichni jsme si všimli, že se mám letošní rok opět chýlí ke konci a tak by bylo vcelku na místě o něm zase napsat pár (trochu více párů) slov. Asi nemá cenu to zde nijak prodlužovat a vrhneme se rovnou na jednotlivé měsíce.

LEDEN - pamatuju si, že na začátku roku jsem každý den někam chodila a každý den si užívala opravdu naplno. Moc dlouho mi to nevydrželo, co si budeme povídat. Zážitkem, na který ráda vzpomínám, bylo bobování s kamarádkou, přičemž jsme se opravdu bohatě nasmály. Stala se taktéž jedna nemilá věc s lhaním našich profesorů, která mě občas doprovází a mrzí ještě dnes, ale nebylo to zase nic tak hrozného. A na úplném konci prvního měsíce roku jsem navštívila kurz focení zrcadlovkou, za což jsem šíleně ráda, a v ten samý den dokonce i koncert Ellie Goulding, který byl prostě naprosto úžasný!

ÚNOR - takovým nejsilnějším zážitkem tohoto měsíce byl nejspíš maturitní ples, o kterém vám toho ale už moc nepovím, protože se týkal hlavně D. a o tom už tak nějak nemám co napsat. Taky jsem hodně fotila, neboť jsem samozřejmě musela vyzkoušet všechny znalosti z lednového kurzu. Párkrát jsem byla v O2 na hokeji, to je samozřejmě vždycky skvělý zážitek. A jinak to byl nejspíš vcelku poklidný měsíc.

BŘEZEN -ahah, tenhle měsíc byl pro mě hodně cestovním, neboť jsem navštívila Brno, Bratislavu a Vídeň, vyfotila pár pěkných fotek a bylo to moc fajn. Poté taky samozřejmě bylo dvouleté výročí našeho imatrikulačního plesu (aneb zase ten D.). Ten den jsem si řekla, že se vším definitivně skončím, a ačkoliv to samozřejmě nešlo tak rychle, odstartovala jsem jakýsi zapomínací proces, který se táhl až do září. Ale úspěšně. Proběhla i další kouzelnická soutěž a v neposlední řadě jsem hodně ujížděla na hokeji, uhm. Úplně poslední den tohoto měsíce jsem si nechala docela dost zkrátit vlasy.

quote, year, and text image


DUBEN - Již zkrácené vlasy jsem si nechala nabarvit na tmavě hnědou (v nejbližší době to mám v plánu zase). Byla jsem se s mamkou podívat do botanický. S kamarádkami jsme navštívily Matějskou, v tom největším lijáku a úplně poslední víkend, co se konala, takže též vcelku zážitek. Poprvé mi napsal F., ale v tu dobu mi to bylo jaksi jedno. A koncem dubna bylo Poslední zvonění, to je vždycky dosti sranda. A pak byly samozřejmě čarodějnice, které se bezpochybně staly jedním z nejlepších zážitků roku!

KVĚTEN - to byl jeden velký hokejový a nádherný měsíc. Samozřejmě bylo mistrovství, takže jsem hodně proseděla u televize s popcornem a dresem. Ale především jsme s kamarádkou byly na autogramiádě reprezentace a to bylo úplně nejvíc. Nejspíš to byla nejvíc funny situace za celej rok a jsem za ní neskutečně ráda. Hned den potom byl přátelský zápas Česka s Kanadou, na kterém jsem samozřejmě nesměla chybět. Podívala jsem se do Terezína, což mohu vřele doporučit, absolvovala kouzelnickou soutěž v Uherském hradišti - opět jeden z nejlepších zážitků vůbec a ke konci se zůčastnila Barvám neutečeš. Mám za to, že tenhle měsíc byl od začátku do konce absolutně super.

ČERVEN - ten jsem si hodně užívala s kamarády, ale žádný mimořádně úžasný zážitek se nejspíš nekonal. Pravděpodobně jsem se utápěla v učení, protože červen, to všichni známe. Taky jsem potkala jednoho super kouzelníka a pomáhala mu tvarovat balónky pro děti, uhm. A na poslední chvíli si prošla i výstavu Titanicu.

ČERVENEC - hned začátkem prázdnin jsme odjeli na kouzelnické soustředění. Poté jsem pár dní strávila doma, s kamarádkama si prošla tu naší nádhernou Prahu a poté jsme odjeli na Vysočinu s takovou partičkou. To stálo docela za nic, ale budiž, radši se k tomu vracet nebudu. Poté jsem deset dní strávila mimo republiku, konkrétně v Maďarsku, Chorvatsku a jeden den i v Bosně, což bylo naprosto úžasný a jsem za to neskutečně ráda!

SRPEN - to jsem prožila naprosto božský týden v Británii, kdy jsem byla opravdu nepopsatelně šťastná a užívala si každou minutu. Ta země je absolutně nádherná a nejspíš jsem se do ní zamilovala, byl to pravděpodobně úplně nejlepší zážitek letošního roku. Též jsem podruhé zažila Kryštofkemp, ke kterému asi nemám co víc dodat - bylo to skvělý! Na úplném konci prázdnin jsem s mamkou navštívila lom Velká Amerika, kde je to opravdu kouzelné.

ZÁŘÍ - hned prvního jsem byla na autogramiádě Jágra a ahhh, co dodat. Dále se konaly i ty slavné slavnosti, které letos byly opravdu vcelku zajímavé (a mohly být ještě zajímavější, ale bohužel). Následující víkend jsem chodila po Budapešti, přičemž to byl taktéž skvělý zážitek a nádherný víkend. Po cestě domů mi pak napsal F. a kdybych tehdy věděla, jak to dopadne, nejspíš bych mu asi neodepsala, uhm. Docela nostalgie, protože v tu dobu to bylo ještě fajn. Tímhle dnem pravděpodobně odstartovala celá tahle zvláštní éra. Zbytek září se pak nesl v duchu potkávání F. ve škole, občasných hovorů v autobuse... Achjo.

ŘÍJEN -to jsme se vydaly s kamarádkou fotit do lesa a vznikly úplně báječné fotky, mimo jiné jsem byla fotit spolužačku v krásně podzimně zbarveném parku, byla v kině na filmu Sully (vřele doporučuji), zde si můžete taky počíst o F., ale já se k tomu raději v momentálním stavu vyjadřovat nebudu. Hlavně jsem tedy prožila další večer s D., který pro mě v tu dobu měl vcelku velký význam, ale nyní ho vnímám spíš jako jakýsi konec všeho, co se D. týkalo. Ale bylo to pěkný, moc. Někdy během září a října mi bohužel zemřela babička, ale abych se přiznala, vlastně vůbec nevím kdy a vlastně to pro mě téměř nic neznamenalo. Příjemná záležitost to rozhodně nebyla, ale když jsem psala tenhel článek, ani jsem si na to nevzpomněla. Je to dost smutný, ale je to tak - neměla jsem k ní žádnej vztah. Absolutně žádnej.

LISTOPAD - tenhle měsíc byl zcela jistě nejzlomovější. Měla jsem narozeniny, popřál mi D. i F. a jeho kamarádi, z čehož jsem měla obrovskou radost. A pak byla moje oslava narozenin, u které by snad bylo lepší, kdyby vůbec nebyla. Pořád mám ohledně toho smíšené pocity a nejsem si jistá, jestli jsem za to všechno ráda nebo ne. Ta oslava sama o sobě byla naprosto výborná, ale to, co následuje, není výborné ani zdaleka. Týden na to byl koncert Justina Biebera, plný energie, super lidí a skvělé hudby (ah, ani si to nechci přiznat, že mě ty jeho songy opravdu baví). Další prodloužený víkend jsem byla v Německu a především v Berlíně, ahh. Dále byla spolužákova oslava, kde jsme se zase pěkně zkalili na jednom pražském sídlišti a tak. Nemám nejmení tušení, co si o tomhle měsíci myslet, protože to byl jeden velkej bordel a chaos.

PROSINEC - ten začínal skvělou přespávačkou s mojí soulmejtkou (uhuh). Pokračoval úžasným focením v kasárnách, procházkou s maturantem po večerní Praze, nějakými těmi nepříjemnostmi s F. (a že jich bylo dost), Leošem Marešem na akademii a pak samozřejmě Vánocemi. Štědrý den byl krásný a pohodový, zakončený tím nejlepším filmem aneb Pelíšky. Den na to jsem ale chytla nějakou virózku či tak něco - podrobnostmi vás zatěžovat raději nebudu, ale pěkné to opravdu nebylo a není. Do toho jsme to s F. posunuli ještě víc do prdele než to bylo. Už vůbec netuším, co se to kolem mě děje a hlavně co se děje ve mně. Každopádně na Silvestra budu zcela jistě doma a do té doby asi budu vylehávat nějaký ten vir, co mě navštívil.

Jaký pro mě byl rok 2016? Zas a znova - nemám ponětí. Od září se všechno tak nějak podivně vleče a mění, zkusila jsem dosti nových věcí a rozhodně mě to hodně ovlivnilo a změnilo. Uplynulých 366 (byl přestupný rok, že?) mi přineslo hromadu nádherných zážitků a nových lidí, za některé z nich jsem opravdu ráda a za jiné nikoliv, ale nejspíš to tak mělo být a všechno, co se především teď ke konci stalo, se pravděpodobně stát mělo. Byl pro mě vlastně takovým splněným cestovatelským snem, protože jsem navštívila opravdu požehnaně zemí, měst a míst, za což jsem opravdu strašně moc ráda a doufám, že v dalším roce jich bude ještě víc! Abych pravdu řekla, tak brečím, když čtu všechny ty články ze září až listopadu, protože nějak nechápu, jak se všechno tohle mohlo a může dít, a především proč. Nicméně stalo se, přežila jsem a měla bych se teď zaměřit na nový rok a spoustu nových šancí. Nemyslím si sice, že jsem na to připravená, ale nic jiného mi bohužel nezbývá.

2017 and goals image imagine, new year, and text image
 


Komentáře

1 Tez Tez | Web | 28. prosince 2016 v 13:18 | Reagovat

Taky už jsem začala se sepisováním uplynulého roku, ale tím, že jsem nějaký čas vůbec nepsala blog, se mi teď dost měsíců objevuje v naprosté mlze.
Svůj rok bych rozdělila na dvě části - před a po táboru. Obě víme, co se dělo po táboru. Vztahy se nám zamotaly ve stejný čas.
To cestování ti tak strašně moc závidím! Já tenhle rok navštívila jen Dolomity v Itálii se školou a jo, bylo to parádní.

A hodně štěstí do roku 2017! Ono se to všechno nějak vyvrbí a bude líp. :)

2 Belluška Belluška | Web | 30. prosince 2016 v 16:52 | Reagovat

Jé maturitní ples. Na to si pamatuji, jako by to bylo včera, jak se říká. Věřím, že to byl pro tebe velký zážitek a věř mi, že na to nikdy nezapomeneš :)

3 Ooomarie Ooomarie | Web | 1. ledna 2017 v 13:44 | Reagovat

Panečku, já fakt miluju tvoje články :D A když tak čtu, kolik jsi toho v roce 16 udělala a stihla zažít, cítím se fakt hrozně Pro mě to byl asi, co se aktivity týče, nejhorší rok, ale doufám, že na konci roku 17 toho budu mít vyprávět tolik co ty teď :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama