Maďarsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina

31. července 2016 v 18:12 | Monica. |  Travel
Na blogu jsem se o tom snad ani nezmiňovala, nicméně dneska brzy ráno jsem se vrátila z desetidenního výletu po Maďarsku, Chorvatsku a Bosně. Abych to uvedla na pravou míru - Chorvatsko bylo to hlavní, kde jsme celý týden bydleli, avšak po cestě jsme měli rezervované dvě noci v Maďarsku a jeden den jsme si udělali výlet do nedaleké Bosny a Hercegoviny.

Víte, jak neuvěřitelně těžké je vecpat celý týden plný zážitků do jednoho jediného článku, aby byl nějak přijatelně dlouhý a dal se číst? Je to snad až nemožné. Ale co - nezbývá mi nic jiného, než se o to pokusit.

Odjezd byl v pátek dvaadvacátého, přičemž jsme dojeli k maďarskému Balatonu, který mě docela mile překvapil, avšak těch lidí! Abych se přiznala, raději pojedu na Mácháč, než se trmácet až tam. Velikostí se to sice nedá srovnávat, ale tak i tak Balaton rozhodně není moře, nemá takovou atmosféru, a přitom je tam lidí snad víc, než u toho moře. Zkrátka a jednoduše, jsem ráda, že jsem to tam viděla, ale jednou mi to pravděpodobně stačilo. Navštívili jsme tam městečka Badascony a Keszthely, které se mi docela líbily, ale ta natěšenost na moje milované Chorvatsko byla zkrátka větší.



Druhý den naše kroky pokračovaly až do chorvatského Drveniku. Po cestě jsme se ještě stavili v Zagrebu (hlavní město Chorvatska), kde mě překvapilo, jak málo lidí tam bylo, centrum je takové skromné, ale hezké. Podle mě určitě stojí za návštěvu. O chorvatských dálnicích snad ani nemá cenu mluvit, protože to je katastrofa za katastrofou. Platí se tam za úseky, takže pokaždé stojíte na zaplacení neuvěřitelnou frontu. Tohle teda chorvati opravdu zmáklé nemají.

A teď již k samotnému Drveniku. V Chorvatsku jsem jako malá byla už šestkrát, ale co si budeme povídat, moc si toho nepamatuji, takže mě překvapilo, jak pěkné to tam ve skutečnosti je. Drvenik (rozdělený na Malý a Velký, my byli v Malém) je dle mého názoru takové malé poklidné městečko, ze kterého přímo srší klid. Bydleli jsme v rodinném hotelu, kde byl naprosto rozkošný čísník, a ta jeho čeština! To bylo to nejrozkošnější, co jsem kdy v životě slyšela. Každopádně o číšníkovi ještě později. Večer přišel delegát, což byla další bomba, protože byl hrozně sympatickej a hezkej. Během toho týdnu tam jsem se stihla dokonce i opálit, zažila jednu docela hrůzostrašnou plavbu lodí, kdy v dálce byla bouřka a takové vlny jsem opravdu dlouho nezažila. Lodička byla taková malá, dřevěná, div se nerozpadla. Cesta zpět už ale byla naprosto pohodová a krásná.

O čem bych hodně chtěla mluvit, je Bosna a Hercegovina. Tam jsme navštívili především Mostar, což je opravdu nádherné historické městečko, které mě naprosto uchvátilo. Jenom škoda toho vedra, jinak bych si to bezpochybně užila mnohem víc.


V Bosně (ve skutečnosti Hercegovině) jsme se stavili ještě na vodopádech Kravice, kde bylo sice strašně moc lidí, ale místo je to opradu nádherné, pohodové a osvěžující. Výlet do Bosny se tedy opravdu povedl!

Od naší cestovky (Vítkovice tours) jsme jeli na jeden výlet, což bylo zip-line nad takovou zapomenutou propastí. Bylo tam asi 6 úseků, kde se jelo na kladce přes tu propast a bylo to opravdu skvělé. Na jedné straně se tyčilo pohoří Biokovo a na druhé bylo samozřejmě Jadersské moře. Neuvěřitelné výhledy!

A teď bych se na chvíli vrátila k tomu číšníkovi. Celý týden jsem ho tak trochu stalkovala, protože se mi prostě fakt líbil, a jeden večer si tam přitáhl svojí holku. Myslela jsem, že se vzteky asi rozletím na tisíc kousků (eh, to zní fakt vtipně), neustále jsem je sledovala a nejlepší bylo, že když šel s tou holkou kolem mě, ještě se (naschvál) usmál. To jsem fakt myslela, že se zblázním. Prostě ten číšník je můj a nikoho jinýho! Každopádně jsem v hlavě kula ďábelský plán, že se s ním vyfotím, jenomže za ním ve volném čase neustále lezla ta jetá holka, takže si to řekněme upřímně, náladu jsem měla fakt docela v hajzlu, protože takový věci mi dokážou zkazit téměř cokoliv a docela mi vadí, že prakticky na každém místě najdu nějakého hezkého kluka, na kterým mi začně chvilkově až moc záležet, což ale brzy zase přejde, jenomže v tu chvíli... No, prostě to asi znáte. Nicméně poslední den jsem šla ven z hotelu vyfouknout pneumatiku a on zrovna v tu jednu jedinou chvíli šel přímo na proti mě. A sám. Někdy tyhle náhody (a všichni víme, že na náhody nevěřím, takže osud, hehe) zkrátka nedokážu pochopit. Ale já se ho prostě opravdu na tu fotku zeptala, a on řekl "na večeři može", takže celý odpoledne jsem byla naprosto vystreslá, že s ním teda tu fotku opravdu budu mít a málem jsem vyletěla z kůže. Ale abych to zkrátila - na večeři se se mnou tedy opravdu vyfotil, ještě mě vzal za pas, huhu. Sice ty fotky nejsou úplně dobrý, světlo tam je katastrofální, ale jsem tam já a on, takže naprostá spokojenost. Dokonce i tu holku jsem mu už odpustila, haha.

A teď se již blížíme k poslednímu dnu. Vstávačka byla na pátou ranní, dopoledne jsme se stavili v Národním parku Krka, kde bylo i takhle ráno šílené vedro, ale jinak je to tam opravdu takové přírodní a moc pěkné. A teď se dostávám již k poslednímu incidentu a taky takové třešničce na dortu. Opět kvůli chorvatským dálnicím jsme se mírně zpozdili, v Maďarsku jsme měli domluvený nocleh, kde jsme měli být v šest, avšak psali jsme majiteli, že mámě zpoždění a dorazíme na sedmou. Nu, a on za deset minut šest volá, kde jako jsme (nutno podotknout, že anglicky většina maďarů neumí ani slovo, pouze německy a to zase neumíme my), a že jako máme smůlu, protože jedeme pozdě a ať si hledáme nový ubytování. Upřímně? Asi nadobro mi zhnusil celý Maďarsko, ačkoliv jsem tu zemi nikdy moc nemusela. Nechápu, jak si tohle někdo může dovolit. Jeli jsme tedy rovnou domů, což bylo dvacet hodin cesty, dojeli jsme v jednu ráno a ještě dneska bych nejradši toho kreténa nakopala do prdele. Kdyby se nám -nedej bože- něco stalo, fakt bych chtěla vidět jeho výraz. Idiot. Ale což, stalo se a alespoň byla nějaká sranda.


Omlouvám se, že je to tak dlouhé a ještě ne moc upravené, ale jsem pořád hodně unavená, stýská se mi po číšníkovi a jednoduše neumím tolik zážitků zformulovat do něčeho krátkého. Fotek mám tolik, že by mi vystačily asi tak na tři článek, ale pokusím se je nějak probrat a vtěsnat do jednoho.

Celkově a s mírným odstupem to ale bylo naprosto skvělé, teď mám konečně týden čas, takže si to hodlám pořádně vychutnat. Majte sa!

 


Komentáře

1 myantisecretdiary myantisecretdiary | 31. července 2016 v 22:39 | Reagovat

Našla som si nový obľubený blog! článok bol uzasný a úplne súcitim v oblasti s čašníkom. Stále sa mi deje to isté, príliš sa pripútam na niekoho koho poznám 20 sekúnd a potom niet cesty spät :D Fotky boli úplne úzasné, naozaj :) Nechápem ako vy všetci ostatní dokázete takto fotit :/ anyway, budem dúfat v další takýto článok s fotkami a zázitkami :)

2 steel32 steel32 | Web | 1. srpna 2016 v 9:38 | Reagovat

ty dálnice jsou pořád takový? :D si pamatuju, když jsem byla menší, že to taky tak bylo :DD
a jako ten majitel taky dobrej týpek, byla bych z něj hooodně naštvaná :D
ale stejně, jela bych hned :D

3 Jenna D. | jennadewan-tatum Jenna D. | jennadewan-tatum | Web | 1. srpna 2016 v 11:10 | Reagovat

Naprosto krásně si to napsala bavilo mě to hlavně číst, jak si tam přidávala i ty tvé nádherné fotografie! :O Musel to být nádherný výlet hlavně když jste to takhle spojili ještě s více zeměmi :) na nějaký ty vodopády bych se taky chtěla strašně ráda podívat :)

4 Natalie Natalie | E-mail | Web | 1. srpna 2016 v 12:25 | Reagovat

Týjo to ti závidím. Také bych se chtěla takhle někám podívat :-)

5 Rose & Lina Rose & Lina | Web | 1. srpna 2016 v 13:22 | Reagovat

Hezky napsaný článek, moc dobře se četl :)) znělo to jako super výlet a fotky se mi moc líbí :)

6 Káčč Káčč | Web | 1. srpna 2016 v 21:30 | Reagovat

Tak hlavně že se líbilo, ty fotky jsou moc moc pěkné :) Závidím :)

7 forever.teenager.xx forever.teenager.xx | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 12:41 | Reagovat

- závist. já si můžu nechat o takem výletování maximálně zdát.
- úžasné fotky.

8 Karin Petřeková Karin Petřeková | Web | 2. srpna 2016 v 16:03 | Reagovat

tu se někdo měl! krásné fotky :)

9 cincina cincina | Web | 2. srpna 2016 v 23:08 | Reagovat

Takže sis užila krásnou dovolenou:D Wow, koukám, že jsi tak odvážně toho číšníka oslovila:D Ale aspoň máš fotky:D Ale řekla bych, že celkově ty zážitky musí být lepší, než nějaká fotka s klukem ne:D

10 Daisy Daisy | Web | 3. srpna 2016 v 11:06 | Reagovat

Tyjo, do Bosny bych se taky chtěla podívat! :O Škoda, že už je konec viď :(

11 Kačka Kačka | 3. srpna 2016 v 13:03 | Reagovat

Závidím ti tvoje zážitky :) musíš si prázdniny fakticky užívat :)
Chtěla bych toho číšníka vidět :D (a naprosto chápu jak to s těmi pocity myslíš :/)
Toho chlapa být na vašem místě pošlu do patřičných míst, protože tohle o_O jako nee..
Nechápu proč, ale fotky se mi nechtějí zobrazit, což mě mrzí :(

12 Chloé Chloé | Web | 3. srpna 2016 v 15:03 | Reagovat

Muselo tam byť krásne :) V Chorvátsku som bola ako malá a veľmi sa nám tam páčilo, v Maďarsku som na Balatóne ešte nebola, videla som ho len raz a to z lietadla, ale ani sa nečudujem, že tam je toľko ľudí. Niektorí radšej idú tam ako k moru, aj keď neviem, či je to zrovna lepšie oproti nemu :)

13 Molly. Molly. | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 17:48 | Reagovat

Závidím ti :/ Já se letos teda asi nikam nepodívám. V Chorvatsku ty dálnice jsou teda nejhorší, protože my loni stáli na cestě domů asi 5 hodin v koloně, takže namísto nějakých 13 hodin cesty se to protáhlo až na 22 .. Aaa škoda, že jsi sem nedala fotku s tím číšnikem, docela bych ho chtěla vidět :P Ale přeju ti to :P Hlavní je, že sis to užila :)

14 Karolína Karolína | Web | 28. srpna 2016 v 21:54 | Reagovat

Přiznám se, že jsem v těchto končinách ještě nikdy nebyla. Na moře a vedro moc nejsem (vůbec vlastně, hah), takže Chorvatsko je pro mě už asi navždycky tabu. :D Každopádně Bosna a Hercegovina mě láká, ale nejdříve mám vyčíhnuté jiné státy, které chci navštívit. A Maďarsko chci navštívit příští rok - chystáme se na menší výlet do Budapešti. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama