Říjen 2015

Můj "dnešní" outfit

29. října 2015 v 12:02 | Monica. |  Challenges
Přenastaveno.

Woaa, po více než dvou měsících jsem se dokopala k napsání dalšího bodu z challenge. Moc se mi do toho nechtělo, protože fotit outfit bez fotografa je strašně těžký. A bum, najednou se k tomu přidala ještě ortéza a s tou už je to naprosto nemožné. Další věcí je, že jsem momentálně v Itálii bez internetu a tady si outfity taky fotit nebudu, takže jsem si prohrábla fotky v mobilu a našla nějakou fotku mého oblečení, kterou vám sem přidám. Je to ještě z léta, takže to nynějšímu počasí moc neodpovídá, ale na nějaké teplejší podzimní dny by to bylo asi fajn.


Kdyby vás to náhodou zajímalo, tak boty jsou od Vans, kalhoty tuším z C&A, ale starý asi tak dva a půl roku, tričko bohužel netuším a bunda též z C&A. A klíče v ruce jsou pravděpodobně od nějakého zámečníká či tak něco (ehm).

Abych se přiznala, jsem vážně moc ráda, že už to mám z krku, protože mě to brzdilo v psaní challenge a nechápu, proč jsem to takhle nevyřešila už dřív. Nu což, lepší teď než nikdy.

Majte sa!

Vysněná místa #3

26. října 2015 v 10:00 | Monica. |  Ostatní
Přednastaveno.

Právě jsem v Itálii (takže si možná právě prohlížím jedno z italských měst, které je v tomto seznamu), o které jsem vám (pravděpodobně, heh) psala a tak tu máme jeden přednastavený článek. A tím není nic jiného, než má vysněná místa, tentokrát už třetí. Tak jdeme na to!

» Mallorca

Mallorca musí být nadherná. To průhledné čisťoučké moře a skály a příroda. Hodně lidí si jí vychvaluje.

» Kanárské ostrovy

Na Kanáry chce taky hodně lidí. Vlastně nevím proč, ale zkrátka to jsou Kanárské ostrovy! (:D) Jenom jsem slyšela, že je tam v sezóně vážně neuvěřitelně moc lidí, což je škoda a kazí to ten dojem.

Dámy a pánové... 1. místo!

19. října 2015 v 15:36 | Monica. |  Diary
Téměř rok a půl čekám na to, kdy budu sedět v hledišti na kouzelnické soutěži, moderátor bude vyhlašovat kategorii Junior II a na prvním místě uslyším naše jméno. A vida, povedlo se!
Všechno se to zkomplikovalo mou ortézou, takže nakonec vlastně ta cena není až tak moje, jako spíš všech třech zbývajících lidí v našem týmu. Ovšem já jsem na celém představení doposud měla hodně zásluhy a bohužel, jednou špatně šlápneš a najednou jenom sedíš v hledišti a sleduješ, jak tvoji kamarádi jdou pro naše vytoužené první místo.
Pravdou ale je, že jsem to možná prožívala mnohem víc, než kdybych na tom podiu stála s nimi. Bylo to neuvěřitelně nádherný, když vyhlásili nás na prvním místě. Regulérně jsem zařvala přes celý divadlo, až se na mě zraky všech lidí otočili, a pak jsem se rozbrečela. A to musím říct, že dojetím jsem nebrečela snad nikdy! (A vyhráli jsme pět tisíc, no nestojí to za to?! :D)
Zkrátka tenhle víkend byl opět úžasný a já si zase uvědomila, že to, co dělám, má smysl a strašně moc mě to baví. Tentokrát tam nebylo moc lidí v našem věku, ale přesto jsme si s nějakýma kouzelníkama popovídali a tak. Je to prostě nádherný a každý den, který můžu strávit na takové soutěži (ať už s berlema nebo bez!), jsem vděčná svému taťkovi, že to pro nás dělá, protože bez něj bych tohle vůbec nepoznala.
Nu, a teď už nám jenom zbývá počkat do dubna, kdy bude další úžasná soutěž! :3

To by bylo tedy asi všechno, jenom jsem chtěla dát vědět, že stále žiju a že za poslední měsíc se v mém životě událo taky něco zajímavého, hehe. A tak mi třeba napište, co pěkného jste o víkendu dělali vy.
Majte sa!
A jenom tak mimochodem, Jičín je kouzelné město!

Vysněná místa #2

13. října 2015 v 12:31 | Monica. |  Ostatní
Asi to nebudu nějak zdržovat a prodlužovat, protože poslední dva tejdny mám fakt náladu naprosto na hovno (ahoj ortézo, do prdele s tebou).

» Londýn

Londýn je taky jasná volba. To je jako New York, tam chce každej. Zajímavé ale je, že jsem měla nešpočet šancí tam se školou jet a nikdy jsem nechtěla. Nevím, asi si Anglii chci prohlédnout v klidu s rodičema.

» Edinburgh

Abych pravdu řekla, o tomhle městě jsem až do této chvíle moc věcí nevěděla. Ale vždycky mě ten název nějakým způsobem přitahoval a věděla jsem, že tam chci jet. Musí být úžasný procházet se ulicemi a vdechovat tu historii.

Vysněná místa

10. října 2015 v 17:57 | Monica. |  Ostatní
Možná někteří víte, že moje rodina jsou takový cestovatelé. Moji rodiče toho procestovali strašně moc a já, dá se říct, taky. Ovšem to, co jsem viděla (a ještě si to z větší části nepamatuju), není ani čtvrtina toho, co bych jednou vidět chtěla. A když se tak užírám nudou a hypnotizuju můj natržený kotník v ortéze, aby se konečně uzdravil a já ještě čtyři týdny nemusela trpět, přemýšlím o podzimu (který si tento rok ani užít nemůžu), o všech možných i nemožných místech a celkově o světě a cestování. Nu, a z toho tak nějak vzniká tento článek. Abych se přiznala, zatím vůbec nevím, jaká místa sem napíšu, protože je jich neuvěřitelně moc a to ani neznám všechny krásy světa.

» New York

Řeknu to narovinu. Kdyby v dohlednu nebyla možnost, že se tam podívám, ani bych New York do tohohle článku nepsala, protože tohle město jednou chce poznat snad každý člověk. Avšak já se s vámi o tuhle zprávu musím podělit. Nic není jisté, ale na příští rok už dlouho plánujeme výlet do Ameriky - otázkou je, zda na východní či západní pobřeží. Momentálně to ale vypadá spíš na to východní a tak bych viděla New York. Je to pro mě něco naprosto nereálného a nepochopitelného, ale sny se plní a tak snad... (: (čtu to po sobě a nestačím se divit, jak tahle slova vůbec nezní nadšeně, jenomže já jsem tak strašně šťastná! Kdybych opravdu tohle velkoměsto viděla, usmívala bych se snad do konce života).

» Pittsburgh

A když už tedy jsme ve Státech, tak tam i nějakou tu dobu zůstaneme. Řekla jsem si, že nemá cenu sem psát všechna ta velká města s mrakodrapy a tolika lidmi, které bych v USA chtěla navštívit (mezi něž patří třeba Los Angeles, Chicago, Miami, Orlando, Portland a všechna ta města, o kterých se dočítáme v knížkách a slýcháme ve filmech), ale Pittsburgh, jakožto "ocelové město", bych opravdu moc chtěla navštívit, už jenom proto, že Pittsburgh Penguins.

Filmový tag

7. října 2015 v 20:26 | Monica. |  Tagy
Upřímně je docela paradox, že já píšu něco jako filmový tag, protože filmy jsem nikdy moc nesledovala, ani nesleduju. Jenom občas, když přijde nějaká novinka nebo tak.
Ale poslední dobou jsem jenom doma a občas zajdu i do školy, ale s tou ortézou a berlema je všechno prostě strašně těžký a já to docela nezvládám, takže nemám náladu vymýšlet a psát nějaké speciální články.

1. Které filmy miluješ a vždy budeš?
Harry Potter. To je zkrátka srdcovka hodně lidí a já nejsem vyjímkou. Potom se mi taky hodně libí Divergence, na tu už jsem se dívala několikrát a pořád mě to baví. A dříve to byl film LOL, ten jsem viděla snad devětkrát a pořád si ho přiležitostně ráda pustím.

2. Která postava je tvá nejoblíbenější?
Jedna vybrat nejde. Každý film má nějakou úžasnou postavu, která se vám nějakým způsobem vryje do paměti. Ale opět mě tady napadá Harry Potter nebo Tobias z Divergence - ale do toho jsem se zamilovala spíš v knížce a ne ve filmu.

3. Která postava je podle tebe nejvíce sexy?
Tady to bude jednoznačně Hurikán (Gale Hawthorne) z Hunger games neboli Liam Hemsworth. Já ho žeru mnohem víc, než třeba Channinga Tatuma (ale toho mám ráda jako herce).

Liam hemsworth

Citáty #20 - říjen

5. října 2015 v 15:48 | Monica. |  Citáty
Krásu lidských očí nehledej v jejich barvě, ale v tom, čí jsou.

Čím více se snažíme držet minulosti, tím směšnější a poničenější se náš život stává.

Hvězdy nemohou zářit bez tmy.

Pokud vám život dává něco, z čeho máte strach, berte to tak, že vám dává příležitost být stateční.

Kdo opravdu miloval a je zklamán, je ochoten spíše nežít, než nenávidět.

Pokud chceš duhu, musíš se smířit s deštěm.

Jediný způsob, jak zjistit hranice možného, je vydat se za ně do oblasti nemožného.

Občas jediný důvod, proč nemůžeš odejít od toho, co tě dělá smutným, je ten, že to byla jediná věc, která tě dělala šťastným.

Dětství je krásný sen, který byl kdysi skutečností.


Hello, autumn.

1. října 2015 v 16:49 | Monica. |  Pictures
...Bylo ráno. V rychlosti jsem na sebe natáhla teplé boty a huňatý zimní kabát. Otočila jsem klíčem v zámku a pootevřela dveře. Sluneční paprsky, které pomalu ztrácely letní sílu, pronikly do domu a na chvilku mě oslnily. Proklouzla jsem ven, svírajíc horkou termosku s čajem v ruce a zhluboka se nadechla. Porozhlédla jsem se kolem a spatřila stromy a keře hrající všemi barvami, zatímco jsem vstřebávala ten nevinně svěží vzduch. Červenou, oranžovou, žlutou, hnědou i zelenou. Pousmála jsem se. Mírný větřík jemně čechral moje vlasy. Rozeběhla jsem se do toho téměř zapomenutého počasí. A najednou jsem věděla, že podzim je skutečně tady.
Stejně tak nádherný a nezapomenutelný, jako pokaždé...

Ale, jen taková prapodivná věcička, psána jako odpověď na ask. A při tom urputném vymýšlení tohoto textu mě napadlo, že bych si můj blog mohla ještě více "zpodzimnit" a to nějakými těmi pěknými obrázky.
Nuže, pojďme na ně.

Welcome, October! 🍂


Untitled

Right now it feels like we're bleeding so deep that we might not get back up.