Květen 2015

Summer tag

29. května 2015 v 18:52 | Monica. |  Tagy
Abych se přiznala, tak teď opravdu vůbec, ale vůbec nemám nápady na články. A najednou mě v menu trkla rubrika "tagy" a tak jsem si řekla, že bych po více než čtvrt roku mohla nějaký ten tag napsat. A protože je venku už docela teplo a za chvíli začne létp, našla jsem si summer tag. Tak doufám, že vás neunudím k smrti a třeba ho někdo taky udělá.

Máš ráda leto?
Na rovinu? Ne. Mnohem radši mám, když se můžu zachumlat do velký mikiny, pozorovat potemnělou přírodu a nic mi nesvítí do ksichtu. Jo, miluju podzim. Ale pravdou je, že i to léto má krásné chvilky. Třeba prázdniny nebo večerní táboráky. Ale sukně, šaty, šortky a plavky, kdy musím každou chvíli kontrolovat, jestli mi náhodou neleze kus zadku nebo jestli nemám dva chlupy na noze, to vážně zrovna dvakrát nemusím. (I když občas mám chuť si tu sukni nebo šortky vzít... tak nebuďme zase tolik negativní :D).

Untitled

Můj názor na drogy a alkohol

27. května 2015 v 14:47 | Monica. |  Challenges
Upřímně se mi to vůbec nechce psát. Ale deníček taky napsat nemůžu, protože se moc nic neděje. Teda ono se děje, ale já mám teď takovou náladu *srát na všechno a usmívat se*. Takže nic neřeším a je mi fajn, heh.

Nu a hlavním tématem dnešního článku je tedy další bod z challenge a to můj názor na drogy a alkohol.

Tak bych začala těma drogama. Docela mě zajímá všechno kolem toho. Ráda čtu knížky s touhle tématikou a ráda si o tom i něco hledám. Abych se přiznala, někdy bych to chtěla zkusit. Ne nějakou trávu, ale prostě heroin. Já vím, že jsem prostě divná, ale co. Chci zažít ten pocit potom. Ale co se týče toho života s opravdovou závislostí na tvrdejch drogách, tak to je dost drsný. Asi každý z vás četl My děti ze stanice ZOO, kde je to všechno "hezky" popsaný a to je fakt šílený. Je pravda, že si za to ten člověk může sám, ale co pak má dělat, když už je vážně závislej? Navíc jsem četla, že se z toho nedá vyléčit úplně. Že pak už vždycky budeš mít tu potřebu, i když jí dokážeš potlačit.

Spritzen

A alkohol... no tak ten mi nevadí, ale všeho s mírou, žejo. Nesnáším, když je noc a kolem našeho baráku projdou totálně nalitý chlapy z hospody. To se mi prostě strašně hnusí. Samozřejmě není špatný si občas dát skleničku vínka nebo panáka, ale vážně, všeho s mírou.

No výborně, tímhle bych měla splněný další článek z challenge. Je vlastně docela smutný, že jsem teprve těsně za půlkou, když jsem s tou challenge (s "í" na konci to vypadá divně) začala v červenci minuého roku, eh.

Každopádně... majte sa! (:D)
Acid kid.

Flowers (or spring #3)

24. května 2015 v 10:44 | Monica. |  Photos
Dneska tu pro vás mám opět mé fotky. Sice jsem zase slibovala další fotky z Belgie a Holandska, ale nějak jsem líná je všechny zase procházet a vybírat ty nejhezčí. No tak možná příště... (:D).
Každopádně do výtvarné výchovy jsem na mojí závěrečnou práci potřebovala pár fotek květin. Tak jsem prostě vyšla na zahradu a něco si vyfotila. A některé nedopadly zas až tak špatně tak jsem si řekla, že bych vám je taky mohla ukázat.
(mimochodem ve čtvrtek jsem měla svátek... eheh, sama jsem na to zapomněla. Až špolužačka ve škole mi to řekla :D. Každopádně jsem dostala termohrnek s fotkou Crosbyho a teď z něj piju :3 a hrozně vás to zajímá, já vím, lol. Já jen, že ten hokej musím strčit i do článku s fotkama).




Divergence / Divergent

20. května 2015 v 19:10 | Monica. |  Ostatní
Většina z vás asi ví, že recenze normálně nepíšu. Ale občas zkrátka přečtu knížku nebo vidím film, o kterém musím něco napsat. A jak jste asi zjistili, tentokrát to bude o knížce/filmu Divergence.

Instagram: petravukorepa Divergent

Většinou mě zezačátku tyhle knižní/filmové trháky nezajímají a říkám o nich, že je to blbost. Takhle to bylo se Zůstaň se mnou, Hunger games a právě i s Divergencí. Jenomže potom prostě přijde doba, kdy i já tomu podlehnu a přečtu si to. A častokrát to dopadne tak, že se do toho zamiluju taky. Co se týče Hunger games, na které jsem nedělala recenzi, jsou to úžasné knížky, všechny tři. A filmy taky. Ale na Divergenci to nemá. Abych se přiznala, zatím jsem nečetla Alianci (cože je třetí díl), ale tenhle článek je prostě pouze o Divergenci - prvním dílu.
Do knížky jsem byla zažraná od první stránky. Strašně moc se mi líbí, jak je tam popsán "vztah" Čtyřky a Tris. Takhle je to podle mě v málo knihách, je to prostě zezačátku takový nesmělý, ale romantický, roztomilý. Zkrátka knížka se ihned vyhoupla do mého top seznamu. (kniha Rezistence už mě tolik nebavila, na můj vkus je tam už strašně moc úmrtí a je to drastický, film byl snad ještě horší a navíc úplně jiný, než kniha). Dneska jsem se rozhodla podívat se i na film. A ten je taky zatraceně dobrej. Shailene (Tris) i Theo (Čtyřka/Tobias) to podle mě zahráli strašně dobře. Jak už jsem psala, u knihy se mi líbí popsání toho jejich vztahu, měla jsem u toho takovej pěknej pocit (lol) a tak úžasný to bylo i u filmu.
Až někde seženu Alianci, určitě si ji přečtu. Jsem zvědavá, co nakonec bude za "hranicemi" jejich města.
Těm, kteří to nečetli nebo neviděli, to můžu jedině doporučit. Zkrátka se mi to strašně moc líbí!


Oprávnění mistři světa

18. května 2015 v 15:14 | Monica. |  Diary
Já přísahám, že jsem začla psát úplně jiný článek, ale to prostě nejde. Pořád myslím jenom na hokej! :D Navíc je toho teď ve škole strašně moc (což určitě všichni známe, takže se o tom nemusím rozkecávat) a já nemám čas ani náladu psát nějaký článek s určitým tématem.

V první řadě bych chtěla napsat, že mě strašně mrzí, že jsme nakonec USA neporazili. Vlastně jsem si byla téměř jistá, že bronz bude náš a o to víc jsem koukala s pusou dokořán, když nás USA porazila. Ale buďme upřímí, za tu hru si to opravdu zasloužili víc oni. Kdybychom proti američanům hráli tak dobře, jako proti Kanadě... nojo, to je už stejně fuk. Čtvrtý místo je taky super, no ne?
Budeme se mi stýskat po Jágrovi :D Po tom zápasu s ním dělali rozhovor a bylo to fakt takový smutný. Sice s hokejem nekončí, ale za Česko už hrát nebude (což teda říkal i minulý rok, ale teď je to prej fakt definitivní).
Každopádně hráli jste dobře kluci! Sláva vítězům, čest poraženým.

A teď k mé úžasné Kanadě... ty to mají fakt zaslouženě. Jsemstrašně moc vděčná za to, že jsem mohla být na dvou jejich zápasech, protože to bylo vážně úžasný. Zážitky na celý život. Hráli absolutně neuvěřitelně dobře. Ten konec celého mistrovtsví mě docela dojal (:D). Podívejte se sami. (Mimochodem když už, tak se aspoň, narozdíl od Rusáků, kteří si ani neposlechli kanadskou hymnu, umí Kanaďani chovat). Tyhlety chvíle, kdy je někdo tak šťastnej (i přestože to nebyl náš úžasný český tým :( ), jsou prostě úžasný. Na ten záznam se budu dívat pořád dokola, dokud mě to neomrzí. Fakt jsem byla včera strašně šťastná, snad stejně jako Kanada :D. Navíc mi taky přijde strašně super, že jsme překonali rekord v návštěvnosti a všem se v Praze i Ostravě hrozně líbilo. Takže lidi, 2021 zase tady, ne? Bylo by to super. Je strašně pěkný vidět, že i v naší malé zemičce se pokořují celosvětové rekordy a lidi jsou tu šťastný :'). Jsem fakt šťastná. Dneska jsem celej den chodila s širokým úsměvem a lidi na mě koukali jak na debila. Ale co jako... tu radost mi nikdo nepokazí :3


Congratulation ♥ (jinak jsem naprosto v pořádku, opravdu! :D)


Citáty #15 - květen

15. května 2015 v 20:55 | Monica. |  Citáty
Někdy vaše srdce potřebuje více času, aby přijalo to, co vaše mysl už dávno ví.

Lidé se nikdy nic nenaučí tím, že jim to řeknete. Musí na to přijít sami.

Hlavní příčina selhání je, když se vzdáváme toho, co chceme nejvíc, pro něco, co chceme v tuto chvíli.

Každý úspěch začíná tím, že se rozhodnete něco vyzkoušet.

Jednoho dne si nebudeš pamatovat tu bolest, o které sis myslel, že bude trvat navždy.

Problém není v tom, že lidé nevidí řešení, ale v tom, že nevidí problém.

Jestli pořád hledáš osobu, která změní tvůj život, podívej se do zrcadla.

Mám ráda sny, protože v nich patříš jenom mně.

Jsme tak obklopení falešností, že upřímnost je vnímána jako urážka.

Ice hockey is my love

11. května 2015 v 18:46 | Monica. |  Diary
Je to něuvěřitelné dámy a pánové, ale ano, třetí článek o hokeji je zde. (ne, nebyl v plánu :D). Kdyby mi někdo před měsícem řekl, že budu obrovská fanynka hokeje, že o něm budu psát články a že díky němu budu dostávat špatný známky ve škole (:D), tak bych na něj koukala jak na idiota, protože to, že jsem se zrovna já tak zamilovala do hokeje, je snad nadpozemsky nemožné.
Když jsem byla na tom jednom zápasu, neuvěřitelně moc jsem chtěla na další, ale byla jsem si jistá, že mi to nevyjde. Jenomže nikdy neříkej nikdy. V neděli jsem se jen tak letmo podívala na vstupenky a co nevidím, poslední dva lístky na Kanadu a Švýcarsko. Ale moje nadšení rychle opadlo, když jsem zjsitila, že jsou úplně v jiných místech O2 arény a my s kamarádkou chtěly sedět vedle sebe. Regulérně jsem se rozbrečela a byla jsem fakt smutná. Mojí poslední šancí bylo podívat se znovu a co nevidím, dva lístky v naprosto úžasném místě vedle sebe! Rychle jsem je házela do košíku bez ohledu na to, kolik vlastně stojí. Nu a lístky byly moje. Pro změnu jsem se rozbrečela radostí. JÁ, JÁ, naprostý nenáviditel hokeje a všech sportů. Ale jo... lidi se mění. Nějak jsem ani nemohla věřit tomu, že jsem pouhých sedm hodin před zápasem sehnala tak úžasné lístky.
Když konečně nadešel čas a my dojely k O2 aréně, ještě jsme si s čechama (a Kanadskou šálou), zazpívaly naší hymnu za vítězství nad... nad...ehm, s kým jsme to vlastně hráli? Potom jsme ještě courly po Harfě a kolem arény, ale to není podstatné. Na naše krásná místa jsme došly asi hodinu před zápasem. Pozorovaly a smály jsme se rozcvičkám hokejistů, protože jejich pohyby vypadaly poněkud úchylně. (ale vážně, kdo to neviděl, stojí to za to! :D). A pak už začal zápas. Málem jsem roztála z mého manžela (ano, stále je to Sidney Crosby).Zápas byl docela napínavý, nečekala jsem, že se Švýcaři budou takhle dobře držet. Nakonec teda skončily 7:2, ale hráli dobře. Strašně jsem si to užila a jsem fakt vděčná za to, že jsem měla tuhle možnost se ještě jednou podívat na Kanadu (moje úspory teda poněkud pláčou, ale stálo mi to za to). Jediné, co mě mrzí je, že na konci, když hokejisti odjížděli, jsem si mohla plácnout a vidět zblízka Crosbyho, jenomže já ho asi o 4 sekundy nestihla! Nu což, bylo to boží a jsem vážně nadšená.
A málem bych zapomněla. Na konci, když jsme vycházely, před námi šel Libor Bouček, který to celé "moderoval". Rychle jsem za ním běžela a vyfotila se, takže taková třešnička na dortu.

(Moje fotka focená mobilem, heh. Crosby číslo 87 :3)

Tak prý je ze mě Kanaďanka.

9. května 2015 v 14:37 | Monica. |  Diary
Tak tu mám další deníček. Ale když je o čem psát, tak proč nenapsat třeba dvacet deníčků za sebou, že? Nějaké články s určitým tématem počkají...
Mimochodem právě hraje Kanada s Francií, koukám se na netu, hehe. (Díky bohu vyhráli, sice jenom o jeden gól, ale jo! Je to tam.)
Nuže, včera jsem byla s kamarádkou v Praze (to zní tak honosně, když napíšu v Praze... ale já jsem v tý Praze každej den, achjo :D). Nejdřív jsme si zašly na oběd do naší oblíbené čínské restaurace a pak jsme měly plánu jít do jednoho parku. Jenomže jsme jely autobusem, který jede skoro k O2 aréně a nastoupila tam jedna holka od nás ze školy, kterou nemám zrovna v lásce. Určitě jela na hokej. No a tak jsme si řekly, že jí ze srandy budeme stalkovat (jo, baví mě to...). Ono je fajn jen tak jet po Praze a vlastně úplně přesně nevědět kam, lol. Nu, vystoupily jsme na nejmenované zastávce a ještě se svezly jednu zastávku metrem, až jsem dorazily k O2 aréně. Sakra, já to místo teď strašně miluju. Trošku jsme se tam prošly, pak jsme se podívaly na Harfu (což je hend vedle), tam jsme si koupily Kanadskou šálu (a je na ní napsáno "Prague 2015", což je úplně mega!). Tak jsme s Kanadskou šálou jely zase zpátky domů, snažily se mluvit anglicky a jedna ženská si nás v autobuse vyfotila jako Kanaďanky a lidi na nás řvaly Sidney Crosby, proč ne.
Pak jsme jely ke kamarádce domů a fandily jsme Česku.A lidičky, prosím, nevíte, jak se jmenuje písnička, kterou pouští v O2 aréně na zápasech, když se zrovna nehraje? Oni jich pouští víc, ale tahle je taková boží, já jí znám, ale nevím, jak se jmenuje, achjo.
Nu, ale prostě včera byl úplně super den, mám v plánu jít k O2 aréně ještě jednou, protože ta atmosféra... ahhh.

Our new friends :D



MS v hokeji (aka zamilovaná do Kanady)

6. května 2015 v 18:07 | Monica. |  Diary
A konečně se dostávám k tomu, co jsem chtěla napsat už od neděle. A tím je mistrovství světa v ledním hokeji 2015. Jak jistě všichni víme, tentok rok se odehrává v Praze a Ostravě a já měla tu možnost se na jeden zápas v Praze podívat.

Můj táta má často od práce zadarmo lístky na různé události v O2 aréně (ale většinou je nestihne zamluvit, eheh). Nu, ale tentokrát to stihl a já v neděli šla na zápas Kanady proti Německu. Původně se mi tam vůbec nechtělo, protože hokej mě nezajímal. Ale hned jakmile jsem vstoupila do arény, úplně jsem si to zamilovala. Zápas byl úplně super a docela jsem se nasmála, když Kanada naprosto neuvěřitelně drtila Německo (10:0). No a tím pádem jsem si zamilovala Kanadu (neboli taktika "fandím tomu, kdo vyhrává" - ne, tak to samozřejmě nebylo, jen prostě Kanada... awwww). A hlavně hráče jménem Sidney Crosby (můj manžel, seznamte se prosím). Na fotkách sice vypadá úplně divně, ale na živo byl tak roztomilej (achjo:D).
Prostě jsem si to strašně užila a fakt jsem si zamilovala hokej. Když jsme pak hráli proti Kanadě, nevěděla jsem, komu fandit (heh). Ale samozřejmě jsem pak fandila Česku a nadávala Kanadě :D. Ale když už to nevyhrajeme my, tak aspoň ta Kanada (nebo Slovensko samozřejmě).
A jak to máte s hokejem vy? Sledujete ho?

- no koukej na něj! :D :3

Belgium and Netherlands #1

4. května 2015 v 16:28 | Monica. |  Photos
Ahojda lidičky, dneska mám docela dobrou náladu. Byla jsem se venku asi hodinu opalovat (ale stejně jsem bílá jako sýr, hehe) a zejtra si do školy beru sukni. Musím vás upozornit na to, že minulé léto jsem na sobě sukni neměla ani jednou, šaty dvakrát a kraťasy taky dvakrát - ne, nechápu, jak jsem to přežila... A tohle vůbec nevypadá, jako bych to psala já (:D). Předtím takový psycho články a teď "tradadáááá, mám dobrou náladu". Ale jak tak vidím, dobrá nálada je trochu problém, protože s dobrou náladou neumím napsat žádnej normální článek, achjoo.
No tak už bych to radši neokecávala a vrhla se konečně na první várku fotek z Belgie a Holandska. Opět nejsou nijak upravené a taktéž opět NEJSOU FOCENÉ ZRCADLOVKOU! :D (Lumix fz150)