Červenec 2014

Popiš tvé tři obavy

31. července 2014 v 11:33 | Monii. |  Challenges
PŘEDNASTAVENO
Další článek z 30 questions challenge. Většina lidí sem píše pavouky, tmu, výšky. Já to ale budu mít úplně jiné. Pavouky ráda sice taky nemám, tmu a výšku taky ne, ale jsou to věci, které přežiju.

Let letadlem
Letěla jsem jednou a mám obavy, že už nikdy nepoleítm. Což se trochu příčí s mým /dost nedosažitelným/ snem procestovat svět. Pěšky to asi nepůjde, že. Letadla sice padají minimálně, ale já mám pořád pocit, že můžu být zrovna v tom, který spadne... Všichni se vždycky fotí v letadle a fotí si z okýnka a já? Já měla mobil celou dobu vypnutej, aby náhodou "nepoškodil přístroje v letadle". Ach bože.

✈️
cč.

Změna názoru

28. července 2014 v 17:47 | Monii. |  Něco z mých myšlenek
Další moje myšlenka.
Možná jste si pod názvem představili změnu názoru na hudbu, různé věci a tak. Ale tento článek bude zaměřen na změnu názoru na člověka.
Ráda poznávám nové lidi, ale většinu lidí ráda nemám. Často si pod tím člověkem představím někoho slušného, někoho, s kým si budu rozumět. Jenže potom... ten člověk mě strašně zklame. Zjistím, jakej je a už se s ním bavit nechci, ikdyž jsem ho na začátku měla moc ráda. Kupříkladu naše třída - když jsem do ní vešla, zdálo se mi, že všechny holky budou fajn. Postupně jsem je poznávala a na konci roku jsem to vyhodnotila tak, že se skoro s nikym radši bavit nebudu. Nespočetně mnohokrát mi podkopli nohy, přestože se mi zdáli jako skvělý. Musím se s někým bavit, to ano. Bavim se s lidma, který vlastně ráda nemám. Ale jen z toho důvodu, že jim najednou nemůžu říct "tak ahoj, jsi blbá. Nepotřebuju se bavit s někým, jako jsi ty." Nejde to, když jsem jí dřív řikala, jak je skvělá. A to jsem se sakra mýlila.
Další příklad je jeden kouzelník, o kterém jsem tu taky psala. Vypadal strašně slušně, jako někdo, kdo to má v hlavě srovnaný. Začala jsem si s nim psát. Šlo to až do úchylnej věcí. (teda, mohlo by bejt ještě hůř.) A to byl můj další omyl. Z minuty na minutu se ve mně něco zlomí a najednou toho člověka nesnáším. Najednou je to pro mě debil, úchyl, kretén. Nevim, jak to popsat. Nedá se to popsat. Najednou nemám potřebu ho vidět.
Poslední příklad bych sem dala toho jednoho kluka, který se mi taky líbil a já kvůli němu (teda jen částečně) začala chodit do skauta. Někteří možná víte, někteří ne. Strašně se mi líbil. Potom se ke mě doneslo, že mě pomlouvá - přitom o mně vůbec nic nevěděl. Taky, že o mně roznáší, že ho strašně moc miluju. - to je taky úplná blbost. A najednou jsem ho nechtěla vidět, jako by to byl někdo jinej. Byl to jinej člověk, když jsem ho poznala (spíš když jsem ho poprvé viděla) než teď, když ho znám.
Takhle je to snad u každého. Asi jenom jednou, možná dvakrát se mi stalo, že jsem se v tom člověku nezmýlila a nebo byl třeba lepší, než jsem myslela. A teď mluvím o tom maturantovi, o kterém je tu asi 10 článků. Achjo. Já ho musím strkat všude. O tom jsem si zezačátku myslela, že je to nějakej namyšlenej pražák, kterej chodí pořád chlastat. Asi jsem si to myslela, protože má delší, věčně neučesaný vlasy. Vůbec by mě nenapadlo, že to bude někdo takhle slušnej. Teda myslím, že slušnej. Zas až tak ho neznám. Dost mě překvapilo, že píše povídky, mile mě to překvapilo. Já vlastně nevím jak to napsat, je to strašně těžký. To byste museli znát jeho i mě. Ať se tu zase dlouho nevykecávám o maturantovi, tak to ukončím. U něj to prostě bylo přesně naopak. To, jak se vyjadřuje, jak se chová, jak píše. Je to něco jinýho než s ostatníma. On je prostě jinej, ale tak hezky jinej. Jak jsem psala, že se ve většině případech ve mě něco zlomí a už toho člověka vídat nechci, tady to bylo opačně. Nejdřív jsem ho vídat nechtěla, neměla jsem ho ráda. Pak jsem o něm zjistila dost věcí a začli jsme si psát, bylo to úžasný. Pamatuju si ten můj řev, když mě potvrdil na fejsbuku. Jsem strašně ráda, že jsem někoho takovýho mohla poznat. No... a teď jsem sakra zase u něčeho jinýho. Neumim psát k tématu, stejně vždycky skončím u maturanta.

(původně tu měl být článek o oblíbených youtuberech, ale nějak mi to tu blbne, tak sem šoupnu tuhle prapodivnou věcičku, a opět všechny zdravím z Rakušska!:D)

Zase neuvěřitelný náhody

25. července 2014 v 14:00 | Monii |  Diary
Dneska tu měl být přednastavený článek, ale já zase píšu z Rakouska. nechápu, proč jsem teda přednastavovala-.- Minulý článek jsem myslela, že už tu nic z Rakouska nebude, ale zase mám celkem o čem psát. Vlastně každej den bych měla o čem psát, ale vás už by to asi nebavilo. Stejně udělám takovej souhrn, až budu doma a přidám k tomu pár fotek.

Tak se přesuneme k tomu, co jsem tu vlastně chtěla psát. Ve článku 'co je to osud' jsem sice psala, že náhody neexistujou, ale lepší název článku jsem nevymyslela. Prostě jsou to věci, který mi přijdou neuvěřitelný a já si to vykládám tak, že je to osud.
Nuže... ale ted vážně. Už jsem psala, že tu v Rakousku mají boží kluky. A jeden s náma bydlí v penzionu. Na snídani na sebe vždycky koukáme jak dementi :D. Ale to je nepodstatný.

Hm... že by Rakousko?

22. července 2014 v 9:20 | Monii. |  Diary
Opravdu už mě začíná štvát vymýšlení názvů, protože to prostě nejde.
Nuže... původně na vás dneska měla čekat moje 'myšlenka', ale když je momentálně blog v takové pozitivní náladě, nechtěla jsem to kazit maličko negativní myšlenkou.
Tak tedy... dnes se tu rozpovídám o cestě do Rakouska a o prvním dnu.

O cestě tu asi nemá cenu moc povídat, protože jsme jeli rovnou do Rakouska, přesněji naší polohu /město/ zatím uvádět nechci. Jen bych napsala, že jsme jeli přes Písek a několikrát jsme minuli (nebo minuly?:D) ukazatel do Vodnan (nejde mi napsat n z háčkem-.-) a já si vzpomněla na Sebian (mimochodem nejlepší blogerka!:3) a její autoškolu - učitele autoškoly. Ne, vážně. Fakt jsem si na tebe vzpomněla! :D (chtěla jsem sem dát odkaz na její blog, ale na tabletu mi to nejde-.- všichni víte, kdo je Sebian, že?:D) Cesta trvala kolem 5 hodin a já celou dobu poslouchala písničky. Voxel, Kryštof, Chinasi. A pořád dokola. Hm, jo. Pořád mě ty písničky baví.

A přesuneme se k dnešku /včerejšku/. - tenhle článek vyjde asi až v úterý, zatímco já ho píšu už v pondělí.
Chtěli jsme vyjet na nějakou horu lanovkou, ale byla špatná viditelost, tak jsem řekli, že se zajedeme podívat na největší vodopád v Evropě. /údajně/. Jenomže to bychom nebyli my, kdyby nezačalo pršet. Zezačátku to bylo jen málo, tak jsme na sebe vzali pláštěnky - a vypadali jsme jak skřeti. A šli jsme k vodopádu. Došli jsme k jeho spodnímu konci a co asi? Začlo lejt jak z konve. No tak jsme tam chvíli stáli a koukali na ten obrovskej vodopád a pak jsme šli zpáty. Než jsme ale došli k autu, totálně jsme zmokli. Moje džíny nebyli džíny, ale mokrý cosi. Z bot jsem málem vylila celý Lipno a z ponožek jsem to Lipno ještě doždímala. Moc hezkej výlet! Vážně. Potom jsme jeli jen na hotel a chvilku počkali, než se vyjasnilo. A pak jsme vyrazili do Zell Am See, kde je úžasný jezero a projeli jsme se na lodi. Řídil jí jeden takovej celkem hezkej kluk. A pití roznášel jeden ještě hezčí kluk, ten byl fakt děsně sladkej. A pořád na mě koukal, až to bylo nepříjemný :D Navíc neumim německy a angilcky se skoro nedomluvim, takže smůla :( :D. Ale tohle odpoledne se vážně povedlo! Na lodi to bylo moc hezký.
A jak se máte vy v Česku?
Nu zatím se tedy mějte a bude následovat už zřejmě přednastavený článeček.


Voxel ♥

19. července 2014 v 17:57 | Monii. |  Diary
Jak už jsem několikrát zmiňovala, v pátek (18.7) jsem byla na koncertu Voxela.
Teď bych tu nějak shrnula, co všechno se stalo a jaké to bylo.

Všechno mělo začít v 19:00, ale Voxel měl být až v 20:10, tak jsme si řekly, že pojedeme ve tčvrt na osm. Na místo jsme přijely někdy po půl a to teprve všechno začínalo. První byl Michal Šeps, který tam měl jen tři lidi. Byla vážně strašně malá účast. Nenapočítala bych víc, než 50 lidí. Zezačátku jich bylo kolem 20.
Tak jsme tam jen seděly, chodily tam a zpátky a čekaly. Voxel začala téměř o hodinu později. Ale mě to vlastně nevadilo, přišlo mi, že s tím čekáním mi celá ta událost uběhla pomalu a ne rychle.
Holka, která to moderovala vyhlásila takovou 'soutěž', že kdo první doběhne na podium, může se s Vaškem(:DD) objemout. To už tam bylo asi 25 holek. Ještě předtím se ta paní ptala, kdo by měl zájem, ať zvedne ruku. A? Jediná jsem byla já. Všechny ostatní se styděly. No tak mě to samozdřejmě nevadilo, že. Tak jsem šla na podium a najednou prostě neexistovalo nic. Jen já a Voxel (:D zní jak nějaká milostná story tohleto). Prostě najednou jsem viděla jen jeho s otevřenou náručí, jak se usmívá. Tak jsme se tam docela dlouho objímali a ani jsem nezaregistrovala, že nám při tom tleskali o.o, jsem si všimla až na fotce. No a potom teda, že už půjdu a on na mě zařval 'počkej ještě!' a dal mi pusu na tvář :3. A já blbá si doma opláchla obličej-_-. Byl hrozně sladkej. Takovej ňůňa (:D). No celej koncert byl skvělej. Dává do toho neuvěřitelnou energii a strašně mě to bavilo. I to skvěle okecával. Ani nevim, kolik písniček zpíval, jen vim, že nás asi 20 holek si ještě vynutilo písničku Trip! Kdyby jí nezazpíval, urvala bych mu hlavu. Ne dobře, to bych mu neudělala. Doufám, že si to užil tak, jako já (my) i přesto, kolik nás tam bylo. Je mi ho líto. Ale tak snad nás málo aspoň částečně udělalo tu atmosféru, jako když je tam lidí víc. Potom jsem se s nim vyfotila - to už bylo nějak po desáté hodině, takže dost tma. Ale ta fotka se celkem povedla. Mám jí na tapetě na mobilu!:3:D. No a pak už musel odjet, takže jsme jely domů taky. Pak tam vystupoval Martin Harich a Lety Mimo, ale o to nějak zájem nemám.
Pokud to dobře dopadne, pojedu na něj ještě 5.9.
Ještě musím dodat, že ten kluk, co s nim hrál - myslím, že si řiká Tokhi nebo nějak tak je taky borec. Skvěle jim to spolu šlo. Fakt neuvěřitelná show.

Ještě teď pořád vidím to, jak jsme se objímali. My už šly domů a já najednou začla nekotrolovatelně řvát, protože to bylo fakt úžasný ♥. Oblíbila jsem si ho ještě víc.
Fotky a videa? - celý článek!

Napiš o sobě 20 základních informací

18. července 2014 v 10:35 | Monii. |  Challenges
Je tu první článek z 30 questions challenge. Myslím, že nemá cenu to prodlužovat, tak jdeme rovnou k tématu. Většinu informací asi budete vědět, ale mají to být základní, takže napíšu základní.

1. Narodila jsem se v roce 2001
2. Chodím na gymnázium.
3. Bydlím ve středočeském kraji
4. Baví mě tanec, tancuju od svých 3 let
5. Kouzlení, kouzlím 4 roky
6. Herectví, dříve jsem hrála asi 5 let
7. Zpěv
8. Nemám sourozence, jsem jedináček.
9. Nebydlíme v bytě, ale v rodiném domě
10. Jsem dost vysoká (176 cm)
11. Mám hnědé vlasy
12. Modré oči
13. Jsem dost náladová
14. Mám radši český skupiny/zpěváky/zpěvačky než zahraniční.
15. Například: kapela Kryštof, Chinaski, zpěvák Voxel,...
16. Jsem nedůvěřivá. Z vlastní zkušenosti vím, že se nedá věřit nikomu.
17. Dost často melu o klukovi, kterej se mi líbí a pak řeknu "ne, nelíbí se mi". (to by měl vědět každej, kdo se se mnou chce bavit!:D)
18. Často se dívám do zrcadla a říkám si, jak se s někým takovým někdo může bavit... nemyslím vzhledově (ikdyž to taky) ale spíš povahově...
19. Nemám ráda pražáky, nebo jakýkoliv lidi, který řikaj, že naše město je prdel. Ano, je to řiť a právě proto se sem stěhuje většina pražáku že?
20. Moje láska je muzika a občas si říkám, že už to přeháním. Věřte mi, nedá se popsat slovy, co ve mě hudba vzbuzuje. Když slyším někoho, kdo umí fakt zpívat, tak začnu brečet, ale ne, protože bych při té písničce na něco vzpomínala nebo tak, ale proto, že to těm lidem tak úžasně jde a... achjo, nejde to vysvětlit. Několikrát jsem se rozbrečela při tomhle videu. (jsem blázen... a vím to.) sakra, hudba!

Je to... je to prostě dokonalý. A ten jeho hlas"

No u posledního faktu jsem si připadala jak blázen, když jsem to psala, ale je to tak. Doufám, že jste se o mě něco dozvěděli a že to nebylo tak nudný. Je fakt těžký vymyslet 20 informací, který by dávaly smysl.
---------------------------
Ještě jedna věc. Vaše návštěvnost mi úplně vyrazila dech. Přišla mi už v úterý, ale já si jí všimla až včera.
Navstevnost za minuly tyden (7.7. 2014 - 13.7. 2014) je:
Pondeli: 55
Utery: 63
Streda: 53
Ctvrtek: 55
Patek: 69
Sobota: 44
Nedele: 52

Celkem: 391
Vlastně až na sobotu to bylo všechno přes 50 lidí a celkem je to skoro 400! Mám pocit, že minulý týden to bylo skoro 'jen' 300, takže teď téměr o stovku víc :O. Děkuju, bože!

☆ Haul / 16.7. ☆

17. července 2014 v 10:42 | Monii |  Ostatní
Zdravíčko, dneska jsem tu s trochu neplánovaným článkem, a to haul(em).
Abych to vysvětlila, včera jsme s mamkou měly jet do Prahy do knihovny, k doktorům a nakonec k Vietnamcům pro nějaký hadry. Ano mami, hrozně se mi chtělo k vietnamcům pro babičkovský hadry. No díky bohu jsme tam žádný kraťasy ani nic tomu podobnýho nenašly, i máma usoudila, že to tam asi nebude nejlepší. Tak jsme po krátkém přemlouvání mámy vyrazily do Letňan. A ejhle, slevy everywhere. Takovej slevovej ráj. Kdybych mohla, skoupila bych to tam celý. Mmm. Fajn představička. Ne-_-.
Byly jsme teda v háemku a terranově. A pak ještě v gejtu a déemku.. A mám vše, co jsem potřebovala! Což není moc obvyklý, vždycky nenajdu to, co hledám.
Právě se snažím nějak vydolovat ty fotky z mobilu do počítače, ale nějak to nejde, tak to asi dopíšu tak za dvě hodiny :DD.

Po půl hodině.

Tak jsem to konečně z toho mobilu dostala, takže můžeme jít na to. Vyfotila jsem to i na sobě, ale já se s grafikou už moc nekamarádím, což vysvětluje to, že jsem nijak normálně nemohla 'zamazat' bordel v pokoji, takže jsem to musela fotit znova a jen na zemi, ale tam to vypadá divně, takže jsem maximálně nasraná! I'm sorry.
Měla jsem blbý světlo a podle toho taky ty fotky vapadaj. NEUMIM FOTIT!!
Džínové kraťasy:
H&M
349,-
Barevné kraťasy:
Terranova
239,-

United states of America?!

16. července 2014 v 10:30 | Monii. |  Diary
Dneska zase něco málo z deníčku. Bude se to týkat včerejšího večeru (a Ameriky!).
Rodiče už dřív měli nápad, že bychom na podzim letěli do Ameriky. S mojí kamarádkou a jejíma rodičem (a jejím sexy bratrem!), s nima teď jedeme i do Rakouska. My jsme ale s kamarádkou odmítli, protože jsme si nejdřív řikali, že to bude lepší, až budeme větší. Třeba za dva,tři roky. A taky se strašně bojím(e) letadel. Tam většinou lítaj ty obrovský dvoupatrový a to já bych nedala. Teda asi budu muset.
Untitled

30 questions challenge

14. července 2014 v 11:29 | Monii. |  Challenges
Protože mě v poslední době jaksi opustily nápady na články, rozhodla jsem se, že udělám nějakou challenge. Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi na blogu Sebian a později na blogu Adel četla jednu fajn challenge, jejíž otázky se mi dost zalíbily. Tak jsem se rozhodla, že si jí od holek vypůjčím a taky jí budu psát. Není časově omezená, což se mi také líbí.

Dream Big | via Tumblr

Zde jsou všechny otázky:

1. Napiš o sobě 20 základních informací
2. Popiš tvé tři obavy
3. Deset posledních songů na tvém facebooku
4. Popiš do detailů svůj den
5. Pět míst které chceš navšívit
6. Obrázek tvého dnešního účesu
7. Napiš o svém oblíbeném zpěvákovi nebo kapele
8. Pět oblíbených citátů
9. Něco co tě rozesměje
10. Jak by měl vypadat tvůj vztah
11. Tví mazlíčci + fotky
12. Letní vzpomínka
13. Proč píšeš svůj web
14. Padesát faktů o tobě
15. Něco, co tě naštve
16. Představ své oblíbené blogy a proč je navštěvuješ
17. Tvůj názor na drogy a alkohol
18. Obrázek tvých očí
19. Pět mužů, kteří jsou pro tebe nejatraktivnější
20. Tvoje oblíbená pohádka
21. Co děláš, když venku prší
22. Obrázek toho, co jsi dnes měla na sobě
23. Piš o svých oblíbených školních předmětech
24. Nejlepší osoba ve tvém životě
25. Nejlepší kniha, co jsi kdy přečetla
26. 10 věcí, co chceš udělat před tím, než zemřeš
27. Obrázek tvého rukopisu
28. Pět zásad tvého života
29. Krátký příběh o čemkoliv
30. Napiš svůj názor na tvou budoucnost

Help me?

13. července 2014 v 10:34 | Monii. |  Ostatní
Jsou prázdniny. Já jsem doma. Sama. A nemám co dělat... všechny filmy, které jsem měla na seznamu jsem viděla a všechny knížky jsem taktéž přečetla.

A proto tu je poslední otázka.

Vaše oblíbené filmy a knížky?

Napište jich třeba sto, at mám příští prázdniny co dělat(:D). Knížky bych prosila ne od Greena.
Trochu článek o ničem, ale já už jsem s tou nudou fakt v koncích.
Takže děkuju všem.